Zajímalo vás někdy, proč v noci vidíme znatelně hůř než za dne? A čím to je, že některá zvířata vidí ve tmě výrazně lípe než my? Tento krátký článek vás příjemnou cestou uvede do tématu vidění ve tmě a v nočním prostředí.
Schopnost vidění ve tmě je dána fyziologickými vlastnostmi oka. Jak je dobře známo z hodin biologie, v lidském oku jsou dva druhy světločivných buněk (fotoreceptorů) - čípky a tyčinky, umožňující měnit dopadající světlo na elektrický signál, který je poté zpracován mozkem. Čípky, jimž vděčíme za barevné vidění, se uplatní jen od určité úrovně světla výše, zatímco tyčinky umožňují vnímání kontrastů (černobílé mlhavé vidění při nízkém osvětlení). Jsou-li tyčinky vystaveny náhlému silnému osvětlení, „oslepnou“, většina schopnosti nočního vidění se však vrací po 5-10 minutách.
Některá zvířata vidí v noci lépe než člověk. Je to způsobeno zvláštní odrazivou vrstvou uloženou za fotoreceptory (člověk ji nemá), která k nim přijaté světlo odráží zpět, takže vlastně přijaté světlo zdvojnásobuje. Na fotografiích nočních zvířat s použitím blesku jejich oči jasně září, což je způsobeno právě touto odrazivou vrstvou. Noční zvířata mívají také zvětšený počet tyčinek, takže se jejich schopnost vidět v noci obvykle přirovnává ke schopnosti 1. až 2. generace přístrojů nočního vidění. V naprosté tmě však také nevidí nic.
Při práci v noci je vhodné slabší barevné osvětlení, protože nic tak nezlikviduje schopnost nočního vidění jako silné bílé světlo.
Při přechodu z jasného světla do tmy (např. z osvětlené místnosti na zahradu) je dobré zavřít oči na cca 10 vteřin. Nenahradí to samozřejmě hodinovou či delší adaptaci, jakou podstupují třeba speciální síly před nočními akcemi, rozhodně to ale pomůže. Chvilkové zavření jednoho oka při oslnění je dokonce doporučováno i pilotům.
V mnoha příbězích i filmech o pirátech z éry plachetnic vystupují piráti s jedním okem zakrytým klapkou. Důvodem bylo obvykle zakrytí prázdné jamky po ztrátě oka. Podle některých názorů to však mohlo mít i zcela jinou příčinu - přizpůsobení se tmě při pohybu v podpalubí, kde bylo obvykle velmi málo světla a tito námořníci se tomu museli během bitvy rychle přizpůsobit. V televizní show Mythbusters provedli v roce 2007 pokus, kterým chtěli ověřit, zda to mohlo fungovat. Výsledkem jejich tradičně velmi robustních testovacích metod bylo, že to tak opravdu mohlo fungovat.
Shrneme-li si výše uvedené, pro lepší přechod do tmy je podstatné nechat při nejmenším jedno oko alespoň chvilku přivyknout na tmu. Fyziologii prostě nepřelstíme.
Pokud vás téma vidění ve tmě zajímá, určitě vám doporučujeme přečíst si náš článek o nočním vidění, kde si společně projdeme historii, generační vývoj a dnešní technologie, které nám umožňují vidět svět v noci a ve tmě. Článek se v hloubce věnuje různým variantám noktovizorů a dalším přístrojům pro noční vidění, které nám dnes výrazně ulehčují orientaci v nočním prostředí. Rozhodně si také prohlédněte naší momentální, avšak neustále se rozšiřující nabídku přístrojů pro noční vidění a jejich příslušenství.