Uhlíková a vysokouhlíková ocel

Na rozdíl od nerezové oceli je u této varianty minimální nebo zcela chybějící obsah chromu, což zásadně ovlivňuje jak vlastnosti ostří, tak nároky na údržbu. O vysokouhlíkové oceli mluvíme v momentě, kdy podíl uhlíku přesahuje přibližně 0,6 % (často se pohybuje až k 1,5 %).

Vyšší obsah tohoto prvku umožňuje dosáhnout při kalení vysoké tvrdosti (často nad 60 HRC), což čepeli propůjčuje vynikající řezné vlastnosti a schopnost snadno se zakousnout i do houževnatých materiálů. Vzhledem k jemnější struktuře materiálu lze nůž nabrousit do extrémní, doslova „žiletkové“ ostrosti, které se u běžných nerezových materiálů dosahuje jen velmi obtížně.

Vlastnosti v praxi

Hlavní předností vysokouhlíkových ocelí je jejich snadné broušení. I přes vysokou tvrdost lze ostří v polních podmínkách poměrně rychle obnovit pomocí jednoduchého brousku, což je u vysoce legovaných ocelí často nemožné. Dalším významným faktorem je houževnatost; uhlíková ocel lépe snáší rázové namáhání, proto se s ní nejčastěji setkáte u velkých survival nožů, mačet nebo seker.

Zásadní nevýhodou je však nízká odolnost vůči korozi. Uhlíková ocel reaguje s vlhkostí, kyselým prostředím i potem. Bez náležité péče se na povrchu rychle objevuje rez. Přirozeným procesem je vznik takzvané patiny – šedého až černého zabarvení povrchu, které vzniká oxidací. Patina není na závadu, naopak tvoří určitou ochrannou vrstvu proti hloubkové korozi a dodává nástroji charakteristický vzhled.

Využití a údržba

Díky tomu, že je tato ocel cenově dostupná, dobře tvarovatelná a svařitelná, nachází široké uplatnění nejen při výrobě nožů a pánví, ale také v automobilovém průmyslu nebo u nosných konstrukcí. Práce s takovým nástrojem však vyžaduje disciplínu. Po každém použití, zejména při kontaktu s potravinami nebo ve vlhkém prostředí, je nutné čepel důkladně očistit a vysušit. Pro dlouhodobou ochranu je vhodné čepel pravidelně ošetřovat tenkou vrstvou minerálního nebo stolního oleje. Zásluhou této péče vám nástroj z uhlíkové oceli nabídne vlastnosti, kterým se moderní materiály jen těžko vyrovnají.